Stínem políbená III.kapitola

5. ledna 2013 v 22:36 | Weilyn |  Stínem políbená
Tak konečně třetí kapitola :) Mám naplánováno, že jich bude pět, tak snad se na ně těšíte :) Prosím, zanechte komentář, moc díky ;)
,,Harene?" zeptala jsem se hlasem, který skoro nebyl slyšet. ,, Agnes, neboj se." Odpověděl mi úplně klidně. Stála jsem před svíčkou a rozeznávala jsem plameny svíčky od plamenů, které měli vyobrazovat Harena. Bylo by snadnější, kdyby se neobjevoval ve svíčce, ale já jsem byla ráda, že ho vůbec vidím.
Chvíli jsme se vzájemně koukali do očí a potom najednou Haren zmizel! Kde je?! To snad ne! Tolik jsem se chtěla dozvědět jak ho dostat zpět na zem zpět do mého života! Plamen svíčky zhasnul s ním. Chvíli jsem se koukala na svíčku, jestli se zpět nerozhoří, ale nerozhořela. Spíš na ní vosk pomalu zasychal , až se mi chtělo do breku. Nemohla jsem tomu uvěřit, že jednoduše……zmizel.
Ještě chvíli jsem seděla na pohovce v obýváku a potom ve tři čtvrtě na jednu jsem si šla lehnout. A usínala jsem pomalu a klidně až do hlubokého spánku.
Stála jsem v obýváku před svíčkou a koukala jsem na ni. Nikoho ze svých plamenů nevyobrazovala, ale mě k ní přeci jen něco táhlo. Chtěla jsem jít blíž a dotknout se jí, ale nemohla jsem. Nohy mi nedovolili jít, ať jsem sebou sebevíc trhala. Zkusila jsem od svíčky oči odtrhnout, ale nešlo to, jako bych nedokázala ovládat své tělo. Bylo to strašné. Najednou se ve svíčce objevil Haren. Tak přeci je tady! ,,Promiň že jsem zmizel. Můj stín si sám určuje, jak dlouho smím na zemi být. Nelíbilo se mu to, tak jsem zmizel sním. Ale teď jsem tady. Ano v tvém snu. Dnes o půlnoci se zase zjevím, čekej mne v tvém domě a slibuji, že tam budu. A doufám, že když se probudíš, tak uvěříš.
Sen. Krásný sen. Haren! Ano já věřím. Dobrá, byl to sen, možná že se mi to zdálo, protože jsem to chtěla, ale možná to Haren opravdu chtěl, být v mém snu a chtíc se semnou zase o půlnoci setkat. Určitě tam budu. Měla jsem jít s Joannou na večeři, ale kvůli Harenovi to odvolám. Mám divný pocit z toho, že ho mám zase vidět jako stín, ale možná bude zase na zemi. Musí. Každá minuta bez něj je strašná. Osamocené večeře, volné místo v posteli a volné místo v mém srdci. To je nejdůležitější. Pro mne.
Po probuzení jsem zpět zaspala na další asi čtyři hodiny. Potom mi zazvonil budík v osm hodin ráno. Vstala jsem, udělala jsem si silnou kávu, protože dnes mám vedoucímu naší designové agentury ukázat Královské apartmá v pěti hvězdičkovém hotelu v New Yorku. Byla jsem na to apartmá pyšná a doufám, že mi to Leinbar nezkazí, jinak mu utrhnu hlavu. Strávila jsem nad tím i několik dlouhých večerů a spala jsem možná jenom tři hodiny, což mi teda vůbec nestačilo.
Šla jsem se obléct, dala jsem si na sebe elegantní sukni, nejdražší blůzku co mám a úplně nové sako. Na nohy jsem si obula černé boty na podpatcích, vlasy jsem si nechala rozpuštěné, na řasy jsem si dala černou řasenku a na rty výraznou rtěnku. Rychle jsem se navoněla parfémem, vzala jsem si kabelku do ruky a vyšla jsem ven.
Do práce jsem dorazila pozdě, kvůli dopravní zácpě. Přišla jsem o pět minut později a Leinbar z toho vyšiloval, jako bych nepřišla vůbec. Do New Yorku jsme měli dlouhou cest, ale nakonec jsem tam dorazili. Ukázala jsem Královské apartmá a Leinbarovi se líbilo. Byla jsem dost překvapená, protože jemu se nikdy nic nelíbí.
,, Agnes, poslyšte, neměla byste někdy chuť zajít si semnou na večeři? Řekněme dnes v osm?" bylo mi do smíchu. S ním na večeři?! To už bych raději šla s Batmanem, než sním! A navíc, uvidím o půlnoci Harena a nechci to zameškat. ,,Omlouvám se, ale na dnes už něco mám." Odpověděla jsem mu a jemu to očividně nevadilo. A teď mě napadlo! Vždyť on je ženatý a k tomu má ještě milenku! Och, raději si nechám zajít chuť.
Domů jsem dorazila v sedm večer a ještě jsem stihla zavolat Joanně, že na večeři nepřijdu. Byla jsem strašně ospalá a tak jsem si lehla do postele, nastavila jsem si budík na půl dvanáctou večer a hned jsem usnula. Další hluboký spánek.
Probudil mě budík a bylo tedy půl dvanácté. Nic se mi nezdálo, teda aspoň si nic nepamatuji. Měla jsem ale nějak nezvyklo sucho v krku a tak jsem se šla napít. Dala jsem si colu a hned to bylo lepší. Koukla jsem na hodiny a bylo dvě minuty po tři čtvrtě na dvanáct. Ještě třináct minut. Co budu dělat? Mám si jít zase zapálit svíčku a hrát na klavír? Asi ne. Šla jsem k oknu a dívala jsem se na hvězdy. Krásně zářili a přála jsem si, aby tu semnou byl také Haren. Bylo to kouzelné, cítila jsem se jako princezna ve věži, která čeká na svého prince a to já jsem čekala.
Když bylo za minutu půlnoc stoupla jsem si doprostřed obýváku a čekala jsem. Bedlivě jsem pozorovala, jestli Harena nezahlédnu. Ještě deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna. A ano. Haren. Zjevil se přímo přede mnou. Usmíval se a já jsem konečně cítila klid. Úsměv jsem mu oplatila také a vypadal mnohem šťastnější. Zajímalo by mne proč. Spíš bych u něj čekala nervozitu z toho, co mi nabídne jako způsob, dostat se na zem. Jsou prý tři, tak uvidíme.
,,Mám tu pro tebe, tři způsoby, jak mne můžeš vrátit na zem." Vážně jsem přikývla, protože jsem věděla, že ani jeden nebude snadný. ,,První způsob, jak mne můžeš vrátit na zem, je ten, že mi dovolíš, abych ti tři dny za sebou, dával do snů hrozné noční můry, z kterých budeš ospalá a budeš v nich hlavní postavou. A nejen to. Když budeš například ve snu, kde tě někdo postřelí, postřelí tě doopravdy, ale ty tomu v snech můžeš zabránit. Jako druhý způsob, jak mne dostat na zem, i když u tohoto ne, je ten že se zabiješ a budeš se mnou jako stín. A třetí způsob, neuděláš nic z toho a ty budeš normální člověk a já budu jen stín, který budeš vídat jenom ty, klidně celý den. Vyber si, ale teď musíš, jinak budu muset vybrat jeden já. Mne se tyto způsoby také nelíbí, ale mezi námi stíny, byli ustanoveny už od počátku a jediný způsob se nezměnil." Chtěla jsem omdlít! Buď se mi bude něco strašného stávat ve snu nebo se budu muset zabít nebo budu člověk a Haren stín?! Začala jsem brečet. Byla jsem z toho úplně zblbnutá. Já se přece nebudu zabíjet, ale také nechci aby se mi něco stávalo ve snech. Třetí způsob jsem vyloučila, protože Harena vážně zpátky chci. Takže buď noční můry nebo smrt. Nevím. Bojím se, že kdybych si vybrala noční můry, tak by mne ve snech zabili, ale zase kdybych si vybrala smrt….já se zabíjet nechci! Takže nemám na vybranou ,,Volím si noční můry."
weilyn
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám tato kapitolovka?

Ano ;) 66.7% (2)
Celkem ujde :| 33.3% (1)
Ne, už bys jí neměla dál psát! :( 0% (0)

Komentáře

1 Isobel Isobel | Web | 6. ledna 2013 v 11:26 | Reagovat

Skvělá patitolka! Těším se na další :p

2 Zoey Zoey | Web | 6. ledna 2013 v 17:33 | Reagovat

Noční můry :D Těším se na další kapitolu, zatím skvěle pokračuješ :-)

3 *El *El | Web | 7. ledna 2013 v 18:25 | Reagovat

Pěkné :) Jen tak dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama